Do bytu, ve kterém dodnes žiji, jsem se nastěhoval už na konci minulého století. Nebo bych měl raději napsat na konci minulého tisíciletí? To je vlastně jedno. Obojí je pravda, jen to může na člověka různě působit. V každém případě jsem se sem ale nastěhoval už velice dávno. V dobách, kdy si naše země mohla do značné míry nechat jenom zdát o něčem, jako je fungující tržní společnost. A když jsem se sem tedy nastěhoval, vypadalo to tu tak, jak to tu vypadalo. V onom bytě se nacházelo pouze pár prastarých a uboze vypadajících kusů nejnutnějšího nábytku, což bylo určitě tím, co už předchozí nájemník nechtěl, a tak to tu opustil. A bylo jenom na mně, abych si to tu zařídil. Což bylo samozřejmě také dost neslavné, protože jsem měl právě po škole a peněz tedy bylo poskrovnu.
Ve svém bytě jsem tedy měl zpočátku jenom to, bez čeho by se tu skutečně nedalo žít. A ať tomu chcete nebo nechcete věřit, nebylo toho o moc víc než stůl, pár židlí a karimatka se spacákem, abych měl kde své mladé tělo složit. A k tomu jsem si postupně dokupoval to, co jsem si zrovna mohl dovolit, na co jsem si průběžně našetřil.
A výsledek? Když na tu dobu vzpomínám, vypadalo to v mém bytě vážně otřesně. A to, že jsem tu navzdory tomu žil spokojeně, bylo zapříčiněno snad jenom tím, že jsem předtím bydlel na ještě ubožejší vysokoškolské koleji a že jsem byl hrdý na to, že stojím na vlastních nohou, že mám to, o co jsem se osobně zasloužil.
Dnes už bych ale v bytě jako byl ten popsaný žít nechtěl. Moje nároky časem vzrostly. A chci to tu mít co nejdokonalejší. Což už si dnes naštěstí mohu dovolit, a tak to mám. Už mám byt, ve kterém nejsou žádné nedokonalosti. A to proto, že mi své služby poskytlo interiérové studio Praha, díky kterému tu mám nábytek dokonale sladěný, přesných rozměrů a dokonalého vzhledu, z kvalitního materiálu. A v tom se žije daleko líp.
A co k tomu dodat? Snad už jen to, abyste to zkusili s oním interiérovým studiem také. Protože díky tomu můžete také bydlet skvěle . A ne jako v nějakém provizoriu.
