Blog

Zatímco někteří rodiče si myslí, že stejně jako oni na konci roku dostávají prémie, i jejich potomek si na konci desetiměsíční dřiny nějakou tu pozornost zaslouží. Jiní ale trvají na tom, že děti by se neměly učit pro peníze, pro dárky nebo pro známky, ale samy pro sebe, pro svoji budoucnost a pro dobrý pocit. Je jistě pravdou, že motivací pro jedničku z chemie by měla být spíše touha dostat se na medicínu nebo být dobrý v chemii, a ne nový telefon na konci roku, ale na stranu druhou, nějaká malá odměna je signálem, že snaha, ať už nakonec dopadla jakkoli, nezůstala bez odezvy. Jaká je tedy ideální cena takového prezentu?
 
Dávat dětem na konci roku předražené věci typu elektroniku nebo dokonce třeba nové auto (ano, i to jsem jednou viděla) je při nejlepší vůli zvláštní. Hodnota známek jako takových se totiž v dané situaci přetavuje do hodnoty věci. Dítě najednou není pyšné na to, že zvládlo vytáhnout češtinu ze čtyřky na dvojku, nebo že se mu po dlouhých bojích podařilo jako jedinému urvat jedničku z fyziky. Ona jednička najednou není symbolem dlouhé a vytrvalé práce, ale pouze vstupenkou k novému iPhone nebo novým hadříkům. Také, pokud si na to dítě zvykne, nebude se ve škole snažit kvůli sobě, ale kvůli nějaké věci. Jakou představu si tím do budoucna vytváří o světě, to je na vás.
 
Asi  nejlepším řešením je vybrat takový dárek, kde hlavní roli nehraje finanční hodnota, ale spíše čas strávený s dítětem, klidně při jeho vybírání. Místo, abyste své dceři nebo synovi jen tak hodili poukaz na pár tisíc v obchodě s oblečením, vyrazte jedno odpoledne s nimi. Užívejte si společně jejich úspěch i čas, který spolu strávíte. Výsledná útrata nakonec nemusí být ani tak vysoká, ale výsledný pocit bude nesrovnatelně lepší. Váš potomek se naučí, že tvrdá práce a snaha jen málokdy zůstanou nepovšimnuty, což je pro další roky daleko lepší vklad.

Zatímco někteří rodiče si myslí, že stejně jako oni na konci roku dostávají prémie, i jejich potomek si na konci desetiměsíční dřiny nějakou tu pozornost zaslouží. Jiní ale trvají na tom, že děti by se neměly učit pro peníze, pro dárky nebo pro známky, ale samy pro sebe, pro svoji budoucnost a pro dobrý pocit. Je jistě pravdou, že motivací pro jedničku z chemie by měla být spíše touha dostat se na medicínu nebo být dobrý v chemii, a ne nový telefon na konci roku, ale na stranu druhou, nějaká malá odměna je signálem, že snaha, ať už nakonec dopadla jakkoli, nezůstala bez odezvy. Jaká je tedy ideální cena takového prezentu?
 
Dávat dětem na konci roku předražené věci typu elektroniku nebo dokonce třeba nové auto (ano, i to jsem jednou viděla) je při nejlepší vůli zvláštní. Hodnota známek jako takových se totiž v dané situaci přetavuje do hodnoty věci. Dítě najednou není pyšné na to, že zvládlo vytáhnout češtinu ze čtyřky na dvojku, nebo že se mu po dlouhých bojích podařilo jako jedinému urvat jedničku z fyziky. Ona jednička najednou není symbolem dlouhé a vytrvalé práce, ale pouze vstupenkou k novému iPhone nebo novým hadříkům. Také, pokud si na to dítě zvykne, nebude se ve škole snažit kvůli sobě, ale kvůli nějaké věci. Jakou představu si tím do budoucna vytváří o světě, to je na vás.
 
Asi  nejlepším řešením je vybrat takový dárek, kde hlavní roli nehraje finanční hodnota, ale spíše čas strávený s dítětem, klidně při jeho vybírání. Místo, abyste své dceři nebo synovi jen tak hodili poukaz na pár tisíc v obchodě s oblečením, vyrazte jedno odpoledne s nimi. Užívejte si společně jejich úspěch i čas, který spolu strávíte. Výsledná útrata nakonec nemusí být ani tak vysoká, ale výsledný pocit bude nesrovnatelně lepší. Váš potomek se naučí, že tvrdá práce a snaha jen málokdy zůstanou nepovšimnuty, což je pro další roky daleko lepší vklad.

Zatímco někteří rodiče si myslí, že stejně jako oni na konci roku dostávají prémie, i jejich potomek si na konci desetiměsíční dřiny nějakou tu pozornost zaslouží. Jiní ale trvají na tom, že děti by se neměly učit pro peníze, pro dárky nebo pro známky, ale samy pro sebe, pro svoji budoucnost a pro dobrý pocit. Je jistě pravdou, že motivací pro jedničku z chemie by měla být spíše touha dostat se na medicínu nebo být dobrý v chemii, a ne nový telefon na konci roku, ale na stranu druhou, nějaká malá odměna je signálem, že snaha, ať už nakonec dopadla jakkoli, nezůstala bez odezvy. Jaká je tedy ideální cena takového prezentu?
 
Dávat dětem na konci roku předražené věci typu elektroniku nebo dokonce třeba nové auto (ano, i to jsem jednou viděla) je při nejlepší vůli zvláštní. Hodnota známek jako takových se totiž v dané situaci přetavuje do hodnoty věci. Dítě najednou není pyšné na to, že zvládlo vytáhnout češtinu ze čtyřky na dvojku, nebo že se mu po dlouhých bojích podařilo jako jedinému urvat jedničku z fyziky. Ona jednička najednou není symbolem dlouhé a vytrvalé práce, ale pouze vstupenkou k novému iPhone nebo novým hadříkům. Také, pokud si na to dítě zvykne, nebude se ve škole snažit kvůli sobě, ale kvůli nějaké věci. Jakou představu si tím do budoucna vytváří o světě, to je na vás.
 
Asi  nejlepším řešením je vybrat takový dárek, kde hlavní roli nehraje finanční hodnota, ale spíše čas strávený s dítětem, klidně při jeho vybírání. Místo, abyste své dceři nebo synovi jen tak hodili poukaz na pár tisíc v obchodě s oblečením, vyrazte jedno odpoledne s nimi. Užívejte si společně jejich úspěch i čas, který spolu strávíte. Výsledná útrata nakonec nemusí být ani tak vysoká, ale výsledný pocit bude nesrovnatelně lepší. Váš potomek se naučí, že tvrdá práce a snaha jen málokdy zůstanou nepovšimnuty, což je pro další roky daleko lepší vklad.

Zatímco někteří rodiče si myslí, že stejně jako oni na konci roku dostávají prémie, i jejich potomek si na konci desetiměsíční dřiny nějakou tu pozornost zaslouží. Jiní ale trvají na tom, že děti by se neměly učit pro peníze, pro dárky nebo pro známky, ale samy pro sebe, pro svoji budoucnost a pro dobrý pocit. Je jistě pravdou, že motivací pro jedničku z chemie by měla být spíše touha dostat se na medicínu nebo být dobrý v chemii, a ne nový telefon na konci roku, ale na stranu druhou, nějaká malá odměna je signálem, že snaha, ať už nakonec dopadla jakkoli, nezůstala bez odezvy. Jaká je tedy ideální cena takového prezentu?
 
Dávat dětem na konci roku předražené věci typu elektroniku nebo dokonce třeba nové auto (ano, i to jsem jednou viděla) je při nejlepší vůli zvláštní. Hodnota známek jako takových se totiž v dané situaci přetavuje do hodnoty věci. Dítě najednou není pyšné na to, že zvládlo vytáhnout češtinu ze čtyřky na dvojku, nebo že se mu po dlouhých bojích podařilo jako jedinému urvat jedničku z fyziky. Ona jednička najednou není symbolem dlouhé a vytrvalé práce, ale pouze vstupenkou k novému iPhone nebo novým hadříkům. Také, pokud si na to dítě zvykne, nebude se ve škole snažit kvůli sobě, ale kvůli nějaké věci. Jakou představu si tím do budoucna vytváří o světě, to je na vás.
 
Asi  nejlepším řešením je vybrat takový dárek, kde hlavní roli nehraje finanční hodnota, ale spíše čas strávený s dítětem, klidně při jeho vybírání. Místo, abyste své dceři nebo synovi jen tak hodili poukaz na pár tisíc v obchodě s oblečením, vyrazte jedno odpoledne s nimi. Užívejte si společně jejich úspěch i čas, který spolu strávíte. Výsledná útrata nakonec nemusí být ani tak vysoká, ale výsledný pocit bude nesrovnatelně lepší. Váš potomek se naučí, že tvrdá práce a snaha jen málokdy zůstanou nepovšimnuty, což je pro další roky daleko lepší vklad.

Zatímco někteří rodiče si myslí, že stejně jako oni na konci roku dostávají prémie, i jejich potomek si na konci desetiměsíční dřiny nějakou tu pozornost zaslouží. Jiní ale trvají na tom, že děti by se neměly učit pro peníze, pro dárky nebo pro známky, ale samy pro sebe, pro svoji budoucnost a pro dobrý pocit. Je jistě pravdou, že motivací pro jedničku z chemie by měla být spíše touha dostat se na medicínu nebo být dobrý v chemii, a ne nový telefon na konci roku, ale na stranu druhou, nějaká malá odměna je signálem, že snaha, ať už nakonec dopadla jakkoli, nezůstala bez odezvy. Jaká je tedy ideální cena takového prezentu?
 
Dávat dětem na konci roku předražené věci typu elektroniku nebo dokonce třeba nové auto (ano, i to jsem jednou viděla) je při nejlepší vůli zvláštní. Hodnota známek jako takových se totiž v dané situaci přetavuje do hodnoty věci. Dítě najednou není pyšné na to, že zvládlo vytáhnout češtinu ze čtyřky na dvojku, nebo že se mu po dlouhých bojích podařilo jako jedinému urvat jedničku z fyziky. Ona jednička najednou není symbolem dlouhé a vytrvalé práce, ale pouze vstupenkou k novému iPhone nebo novým hadříkům. Také, pokud si na to dítě zvykne, nebude se ve škole snažit kvůli sobě, ale kvůli nějaké věci. Jakou představu si tím do budoucna vytváří o světě, to je na vás.
 
Asi  nejlepším řešením je vybrat takový dárek, kde hlavní roli nehraje finanční hodnota, ale spíše čas strávený s dítětem, klidně při jeho vybírání. Místo, abyste své dceři nebo synovi jen tak hodili poukaz na pár tisíc v obchodě s oblečením, vyrazte jedno odpoledne s nimi. Užívejte si společně jejich úspěch i čas, který spolu strávíte. Výsledná útrata nakonec nemusí být ani tak vysoká, ale výsledný pocit bude nesrovnatelně lepší. Váš potomek se naučí, že tvrdá práce a snaha jen málokdy zůstanou nepovšimnuty, což je pro další roky daleko lepší vklad.

Zatímco někteří rodiče si myslí, že stejně jako oni na konci roku dostávají prémie, i jejich potomek si na konci desetiměsíční dřiny nějakou tu pozornost zaslouží. Jiní ale trvají na tom, že děti by se neměly učit pro peníze, pro dárky nebo pro známky, ale samy pro sebe, pro svoji budoucnost a pro dobrý pocit. Je jistě pravdou, že motivací pro jedničku z chemie by měla být spíše touha dostat se na medicínu nebo být dobrý v chemii, a ne nový telefon na konci roku, ale na stranu druhou, nějaká malá odměna je signálem, že snaha, ať už nakonec dopadla jakkoli, nezůstala bez odezvy. Jaká je tedy ideální cena takového prezentu?
 
Dávat dětem na konci roku předražené věci typu elektroniku nebo dokonce třeba nové auto (ano, i to jsem jednou viděla) je při nejlepší vůli zvláštní. Hodnota známek jako takových se totiž v dané situaci přetavuje do hodnoty věci. Dítě najednou není pyšné na to, že zvládlo vytáhnout češtinu ze čtyřky na dvojku, nebo že se mu po dlouhých bojích podařilo jako jedinému urvat jedničku z fyziky. Ona jednička najednou není symbolem dlouhé a vytrvalé práce, ale pouze vstupenkou k novému iPhone nebo novým hadříkům. Také, pokud si na to dítě zvykne, nebude se ve škole snažit kvůli sobě, ale kvůli nějaké věci. Jakou představu si tím do budoucna vytváří o světě, to je na vás.
 
Asi  nejlepším řešením je vybrat takový dárek, kde hlavní roli nehraje finanční hodnota, ale spíše čas strávený s dítětem, klidně při jeho vybírání. Místo, abyste své dceři nebo synovi jen tak hodili poukaz na pár tisíc v obchodě s oblečením, vyrazte jedno odpoledne s nimi. Užívejte si společně jejich úspěch i čas, který spolu strávíte. Výsledná útrata nakonec nemusí být ani tak vysoká, ale výsledný pocit bude nesrovnatelně lepší. Váš potomek se naučí, že tvrdá práce a snaha jen málokdy zůstanou nepovšimnuty, což je pro další roky daleko lepší vklad.